Jizerské hory
Poté co jsem se dopoledne pokochal krásami Máchova kraje otáčím v Jestřebí motorku a uháním přes Bělou pod Bezdězem po silnici č. 276 a následně po silnici č. 610 přes Mnichovo Hradiště do Turnova. Tady se napojím na silnici č. 10 (E65), která mne dovede do Malé Skály. Ta mne vítá mohutnou skalní stěnou se zříceninou hradu Vranova a s romantickou vyhlídkou. Na volání prázdného žaludku odpovídám zastavením u malého koloniálu u silnice pod skálou, kde zakupuji něco k snědku. Přestávka se celkem šikne.
Silnice se klikatí podél řeky Jizery až do Železného Brodu, kde uhýbá na sever směrem k Tanvaldu. Úsek mezi Železným Brodem a Loužnicemi je pěkně zatáčkoidní a jeden si ho opravdu užije. Před obcí Držkov zastavuji a pořizuji několik fotografií pásu hor na obzoru. Počasí se dnes opravdu povedlo a vypadá to, že vydrží až do večera. Průjezd Tanvaldem chvíli trvá a to mne ukolíbalo tak, že jsem přejel odbočku na vodní nádrž Souš a pokračoval v serpentýnách dále až do Tesařova. Parkuji u info stánku a vyzvídám kudy neklépe na Souš. Vstřícná obsluha mne posílá po silnice neznámé třídy do obce Polubný a dále do Černé Říčky. Tam se dostávám na silnici č. 290 a po chvilce zastavuji u hráze přehrady. Je to ale nádhera! Genus Loci tu má opravdu sílu a já bych si tu nejradši pěkně seděl a hověl až do tmy. Po duševní očistě nasedám na stroj a vyrážím po hřebenu vstříc Hejnici. Rychlost je zde v dlouhém úseku značně omezena a doplněna zákazem zastavení kvůli blízkosti vodní nádrže. Přesto v galerii naleznete několik fotografií přehrady a nejbližšího okolí.
Na hřebeni hor byl celkem frmol a potkat lze jak cyklisty tak i inline bruslaře, a to především v blízkosti přehrady. Tak opatrně. Jen co minu horskou chatu Smědava, začíná silnice klesat v prudkých serpentýnách do městečka Hejnice. Tento úsek stojí za to projet i v opačném směru a vychutnat si tak klikaté stoupání až k chatě. Zde ovšem všechny krása a romantika nemilosrdně končí, jelikož začíná asi 10ti kilometrový průjezd Hejnicí a Raspenavou s max. povolenou rychlostí 50 km/h. Trošku psychárna, ale odměnou je pěkné panorama Frýdlanstského zámku, který hrdě stráží stejnojmenné město pod sebou.
Teprve za Frýdlantem dostává jízda zase švih a uháním po silnici č. 13 do Mníšku, kde odbočuji na silnici č. 592 a dorazím do Chrastavy. Prázdný břuch se zase hlásí o slovo, a tak se ho na benzince za Rynolticemi rozhodnu umlčet. Rozhoduji se pro delší pauzu a k jídlu a pití zakupuji výtisk ČMN. Asi po dvaceti minutách skládám noviny a usedám do sedla. Na mapě objevuji blízký zámek Lemberk, proto asi po kilometru odbočuji vlevo a po hrázi rybníka dojedu až k budově. Fotím a po chvíli zase hurá na cestu!
V Jablonném v Podještědí sjíždím z třináctky na silnici č. 270 a po příjemné rovince si to mažu na Mimoň. Zde oproti původnímu plánu a uvedené mapce odbočuji na silnici č. 268 a následně v Zákupech na silnici č. 262, která vede do České Lípy. Z ní se vydávám po silnici č. 9 na Doksy a zastavuji v Zahrádkách, kde si musím vyfotit zátiší místního Novozámeckého rybníka. S projíždějícími kamiony za zády fotím tu nádheru a zakončuji tak dnešní dlouhý okruh. Teď už mě čeká jen návrat přes Dubou a Mělník do Prahy.