Moto výlety

 

datum: 27. - 31.5.2009

ujeto: 1315 km

trasa: Pha - Čáslav - Ústí n. O. - Olomouc - Hranice - Bytča - Žilina - Dolní Kubín - Zuberec - Lipt. Mik. - Martin - Žilina - Prievidza - Martin - Žilina - Hranice - Olomouc - Vys. Mýto - H. Králové - Pha

 

Slovenský V-Strom klub www.v-strom.sk uspořádal ve dnech 28.-31.5. svůj první mezinárodní sraz ve Varíně u Žiliny. Byla to má první cesta se Stromkem do zahraničí a očekávání bylo veliké.

Na cestu jsem se vydal již ve středu odpoledne do Ústí nad Orlicí. Asi 180km přejezd po trase Pha-Kolín-Čáslav-Chrudim-Vys.Mýto-ÚO byl velmi příjemnou vyjížďkou až na fakt, že jsem musel někde za Čáslaví přidat jednu vrstvu oblečení,páč byla celkem kosa.

Ve čtvrtek byl odjezd naplánován na 9 hod ráno, což se nám podařilo dodržet. To se ke mně přidali Peťan s Alčou na svém Banditovi. Skupinové foto před odjezdem bylo poviností.

 

  

 

Vyrazili jsme směr Svitavy a dále na Mohelnici, Olomouc, Valašské Meziříčí a Makov. Počasí bylo příjemně prosluněné a až na několik rozkopaných vesnic na Svitavsku se jelo výborně. První zastávka byla v Hranicích na Shellce, kterou dobře známe z našich cest do Tater. Posvačili jsme, naprali do nádrže co se dalo a mazali dál k Beskydům.

 

  

 

Jen co jsme se vyšplhali na hřeben a zastavili u hraniční tabule pro fotečku, začali se nad náma stahovat mračna. Vypadalo to, že slunce nějakou chvíli neuvidíme. A taky jo. Vykouklo až v pátek odpoledne. Na nic jsme nečekali a mastili směr Bytča. Z ní už je to jen pár kilometrů do Žiliny a pak asi 10km do Varína. Do kempu jsme dorazili mezi prvními, zaplatili bungalov a šli vybalovat.

Jen co jsme přemístili věci z mašin do chatky, šli jsme obhlédnout sousedy. Po chvíli se utvořila česko-slovenská skupinka a bylo si o čem povídat. Bratři Slováci nakoupili za tvrde euráče dřevo a pozvali nás na buřta s hořčicí. Sedělo se u ohně, kecalo a pomalu přijížděli další účastníci. Sedánek ovšem záhy přerušil déšť, který vytrvale padal celou noc.

 

  

 

Ráno byla obloha ocelově šedá a pořád lilo. Nálada nic moc a výhled na proležený víkend taky moc nepřidal. Byl stanoven limit do 15hod kdy se půjde popít pivko a jiný alkohol, čímž páteční ježdění odpískáme. Ale kolem půl třetí se obloha krapet protrhala a co víc, přestalo pršet. Hurá vzhůru do sedel. Bleskově jsme zvolili okruh kolem Malé Fatry a vyrazili. Silnice sice byla mokrá, ale počasí čím dál lepší. To rozhodlo, že si vyjížďku trochu protáhneme a z Dolního Kubína pojedeme na Oravský hrad. Na parkovišti v podhradí sice trochu sprchlo, ale nic dramatického. PProhlídka trvala asi 90 minut a moc se nám líbila. Stojíme na parkovišti a přemýšlíme co dál. Pár mraků sice na obloze bylo, ale rozhodnutí padlo. Pojedeme na Zuberec a podél Vysokých Tater do Liptovského Mikuláše.

 

  

 

Jen co jsme v Podbielu odbočili na Zuberec, přihnaly se mraky a spadlo pár kapek. Jeli jsme dál a dobře jsme udělali. Přejezd Zuberec L.Mikuláš opravdu stojí za to!. Samá zatáčka a žádný provoz. Prostě paráda. V LM jsme se stavili na malý nákup a pelášili zpáky do Žiliny. Obloha potemněla a nad Fatrou bylo sakra černo. A už to bylo tady! Úsek Ružomberok Martin jsme projeli celý v dešti a až za Martinem pršet přestalo. Do Žiliny už to byla parádička a my najeli pěkných 250km. Výlet jak víno.

 

  

 

V pátek večer se nám do kempu vrátil nepřítel déšť a vydržel tu až do rána. Pak ale vypadl a my taky! Cíl cesty byl zámek Bojnice u Prievidzi. První úsek Žilina Rajec stál za prd a pěkná jízda začala až pak. Stoupání do Vačkovského sedla a následný sjezd do Prievidze byla parádička. Cestou jsme potkávali hodně Mini Cooperů co měly někde poblíž sraz.

Návštěva zámku Bojnice byla příjemnou přestávkou, až na moulu co organizoval parkování na place před zámkem. Motorky jsme dvakrát přeparkovávali a na zámek odcházeli krapet rozladěni.

 

  

 Zajímavá prohlídka byla za námi a my si to namířili do Martina. Plánovaná zastávka ve Vyšehradě se nekonala, kvůli chybějícím info tabulím, a tak jsme pokračovali dál.

 

  

 

V Martině jsme se nadlábli a po poradě s obsluhou čerpací stanice vyjeli až na vrcholky hor - doslova! Asi 13 km stoupání na Martinské hole, které leží přibližně 1400 m.n.m., bylo odměněno nádhernými výhledy do údolí a na okolní hory. Lahůdka :-)  Následoval předlouhý sjezd zpátky do města a super jízda do Žiliny. Chtěli jsme ještě stihnout prohlídku hradu Strečno, ale nepovedlo se. Tak jsme vzali za vděk alespoň místním přívozem. Najeli jsme přesně 200km a těšili se na večer.

 

  

 

Jak se blížila sedmá hodina, začalo se opět nebe kabonit a jen co byly odstartovány soutěže a tombola hlavního večera, byl tu opět déšť. Bohužel podle předpovědi se tohle do rána roztrhat nemělo. :-(

A taky jo. Vstáváme a v 7 a do 8 chceme vyjet. Nakládáme motorky bagáží a já si zadní bágl balím do plachty na mašinu. Místo nepromoku si beru velkej silnej igelit, kterej nacpu pod sedlo a druhej kus do kalhot, aby mi voda z bundy nestékala pod zadek. Fungovalo to skvěle. Pršet vydrželo až do první zastávky v Hranicích, kde jsme pojedli teplou polévku a míchaná vajíčka, a dále až někam kMohelnici, kde se teprve počasí umoudřelo. Přestalo pršet, ovšem nastoupila mlha a vlezlá kosa. V Moravské Třebové stavíme ještě na kafčo na pumpě a já se pevně rozhodl pro vyhřívané hefty.

 

  

 

 

Petr s Alčou se u Svitav trhli a pokračovali do Ústí . Já si to namířil přes Vysoké Mýto, Hradec Králové a dálnici D11 do Prahy. Účet  za neděli dělal 446km a celkově 1315km. Byla to moje první vícedenní akce a pořádně jsme si jí společně užili!